_(1).png)
Autor kanálu HOMOLAB na platformě Bilibili otestoval nejdražší verzi iPhonu 18 Pro Max s 1TB úložištěm. Výsledky testu byly zklamáním: ukázalo se, že právě na této komponentě výrobce výrazně šetřil.
Na rozdíl od levnějších variant s TLC pamětí používá 1TB verze iPhonu 18 Pro Max čipy QLC. Tento typ paměťových buněk umožňuje zvýšit hustotu ukládání dat, ale ve srovnání s TLC nabízí nižší rychlost a kratší životnost.
Při čtení bloků o velikosti 4 KB byl rozdíl mezi jednotlivými typy úložišť poměrně malý: TLC buňky byly o 11,37 % rychlejší. Při kombinovaných operacích čtení a zápisu však rozdíl dosahoval 12 až 38 % v závislosti na konkrétním scénáři.
Nejvýrazněji se rozdíl projevil při dlouhodobém sekvenčním zápisu. Dokud je k dispozici rychlá SLC cache, rychlost přesahuje 3000 MB/s. Po jejím zaplnění se zápis přesune do dodatečného bufferu pracujícího v režimu blízkém TLC – průměrná rychlost zde dosahuje 578 MB/s.
Po vyčerpání i této kapacity se data začnou zapisovat přímo do QLC. Rychlost přitom v průměru klesá na 79,4 MB/s a v některých okamžicích až na 25,6 MB/s, což je méně než u mnoha levných microSD karet.
Při zaplnění 60 % úložiště se dostupná kapacita SLC cache snížila přibližně z 250 na 58 GB a průměrná rychlost mezilehlého bufferu klesla z 578 na 396 MB/s. Přímý zápis do QLC za těchto podmínek probíhá průměrnou rychlostí 45 MB/s a v některých okamžicích se zpomaluje až na 1,1 MB/s.
Při krátkých operacích dokáže úložiště využívat rychlou cache, zatímco k nejvýraznějšímu poklesu rychlosti dochází při dlouhodobém zápisu velkého množství dat. Mezi takové scénáře patří dlouhé natáčení videa (4K nebo ProRes), ukládání velkých souborů a obnova ze zálohy.
Mohlo by vás také zajímat: